Vzpomínka na Helenu Šťastnou-Bübelovou

Blanka Cekotová, 19. 12. 2016 Helena Šťastná-Bübelová se narodila 24.7.1920 v Berlíně českým rodičům a v roce 1937 se rodina přestěhovala do Čech. Výtvarně nadaná Helena nemohla v Protektorátě studovat na Akademii výtvarných umění, proto pracovala v reklamě. Za války se vdala za motocyklového závodníka Jana Lukeše a seznámila se s cestovateli, manželi Škulinovými. Pomáhala jim při jejich přednáškách o Africe a plánovali společnou expedici do Afriky. Protože Jan Lukeš zemřel při Pražském povstání v roce 1945, odjela 5.5.1946 na expedici do rovníkové Afriky s manželi Škulinovými jen Helena. V roce 1947 se společně s manželi Škulinovými usadili v Nairobi a zde zakládají reklamní fotoateliér Pegas, který se specializuje na pohlednice africké přírody a domorodých kmenů. Zde má Helena na starost kreslení reklamních poutačů do kin a pro jednotlivé podniky v Nairobi. Na konci roku 1947 se setkávají a spřátelí s inženýry Hanzelkou a Zikmundem a společně podniknou výstup na Kilimandžáro. Po roce 1948 se Helena odmítla vrátit do České republiky a po sňatku s baťovcem Vladimírem Šťastným v roce 1953 jej doprovází na Madagaskar, kam je poslán do místní továrny Baťa. V roce 1964 se Helena Šťastná s manželem a třemi dětmi stěhuje do Francie a v Nice v 96 letech umírá. Celoživotní přátelství s inženýry Hanzelkou a Zikmundem přivedlo Helenu Šťastnou mnohokrát do Zlína, kde získala další přátele. Díky jejímu daru se rozrostly sbírky Archivu H+Z a také vznikly dvě samostatné výstavy afrických fotografií. Putovní výstava Černý kontinent, mapující šestou Škulinovu expedici a tvorbu ateliéru Pegas, byla vystavena na několika místech na Moravě a v Čechách. Pro svůj životní optimismus, elán a ochotu pomoci si získala obdiv pracovníků muzea i dětí, kterým při návštěvách zlínského muzea poutavě vyprávěla o svém pobytu v Africe. Pro mnohé byla Helena Šťastná inspirací, jak i v nelehkých podmínkách prožít život statečně a svobodně.